Sony reader PRS-505, vyplatí se?

Jako správný knihomol čtu vždy a všude. V hlubokých dřevních dobách minulého tisíciletí jsem samozřejme louskal knihy papírové a utratil za ně také nemalé sumy.
S vývojem techniky jsem si začal všímat knih v elektronické podobě, ale čtení na CRT monitoru opravdu neposkytovalo ten pravý zážitek ani pro skalního fandu. (čtu hlavně sci-fi a fantasy žánr) Má první kniha na CRT byla Mark Stone - V zajeti Solanu. Prvním zařízením, na kterém jsem si četl knihy elektronicky byl Franklin Ebookman 901. S přístrojem jsem byl velmi spokojen protože byl na AAA baterie a díky ČB displayi (obrovský na svou dobu) měl obrovskou výdrž. S postupem času jsem přesedlal na Palm Tungsten. Další v řadě byla Motorola MPX 220 (všímáte jak jsem šel s velikostí displeye dolů?). S telefonem MPX 220 telefonuji dodnes, na čtení ho používám už jen vyjímečně. Jako další na řadě byl Palm TREO 650. Výborný přístroj s velmi, ale opravdu velmi dobrou hardwarovou klávesnicí. Na programu Palmfiction jsem zde načetl spoustu knih.
Musím zmínit i krátkou epizodu s MDA Vario, se kterým jsme si ovšem kvůli cihlovitosti moc nepotykali. A nyní jako poslední nekorunovaná královna všech čteček leží na mém stolku Sony reader PRS 505. Tolik tedy úvodem a nyní trochu specifikací tohoto zázraku (zdroj wikipedie).
PRS-505 specifications

* Size: 175 x 122 x 8 mm (6.9" x 4.8" x 0.3")
* Weight: 250 g (9 oz)
* Display:
o size: 15.5 cm (6 in) diagonal (approx 1/4 area of letter-sized page)
o resolution: 170 dpi, 8-level gray scale
o portrait: 90.6 x 122.4 mm (3.57" x 4.82"), 600 x 800 pixels | effective 88.2 x 115.4 mm (3.47 x 4.54 in), 584 x 754 pixels
o minimum font size: 6 pt legible, 7 pt recommended
* Memory: 256 MB standard (200 MB Accessible), Sony Memory Stick Pro Duo 8 GB, SD card up to 2 GB (some non-SDHC 4GB cards may work), or up to 32 GB with SDHC cards and version 1.1 firmware
* Lithium-ion battery, up to 6800 "page turns" per charge
* PC interface: USB port 2.0
* Available case colors:
o PRS505/LC: Dark Blue
o PRS505/SC: Silver
o PRS505SC/JP: Custom Skin (James Patterson Special Edition)
o PRS505/RC: Sangria Red (introduced in August 2008)

Chci zdůraznit, že se zde nesnažím psát recenzi na toto zařízení, protože tyto lze najít už jinde.
Co se týče podrobného popisu počeštění a podporovaných formátů doporučuju skvělý web pepaka a pro ty kterým nevadí angličtina, je pravou studnicí informací (a nejen o tomto zařízení) mobileread forum.

Výhody a nevýhody PDA versus PRS-505

výhody čtení na PDA
Jednoznačne největší výhodou je existence podsvícení pro čtení potmě.
Mnoho knih a software pro jejich čtení (AllReader pro WM a Palmficton pro PALM).
Pokud má PDA GSM modul lze spojit vše v jednom zařízení a netahat ssebou více krabiček.

nevýhody čtení na PDA
Hodně uváděnou únavu očí z čtení LCD nepotvrzuji, nikdy jsem ji nazažil myslím si, že je to spíše argument těch, co z LCD nikdy nic nečetli.
Krátká výdrž je největší nevýhoda PDA. Trochu lepší je to u zařízení s ČB displeyem ale to je daň za podsvícení.

výhody čtení na PRS-505
Oproti PDA obrovská a velmi opravdu velmi kontrastní zobrazovací jednotka, čitelná i na přímém slunci.
Velká výdrž (nemá však podsvícení) protože energie se spotřebovává pouze při otáčení stránek + nějaké to samovybíjení baterie.
Solidní a pevná hliníková konstrukce.

nevýhody čtení na PRS-505
Největší nevýhodou je absence podsvícení, jež je dáno principem E-papíru. Dá se však úspěšně řešit LED lampickou.
Nutnost převádět knihy z dostupných formátů do formátů podporovaných čtečkou.
Oficiální neexistence podpory pro náš region (zde se snad blýská na lepší časy)
Nemalá cena tohoto specificky zaměřeného zařízení.

Čtení elektronických knih je z mého pohledu fenoménem poslední doby. Rád bych upozornil, že snad kromě serveru palmknihy.cz a pár dalších nepodstatných vyjímek, které ani není proč zmiňovat neexistuje v ČR žádná možnost pořídit si knihy elektronicky, a to jak s DRM, tak bez něj. Což je velmi smutné. Kdekoli v rozvinutých zemích tato možnost existuje. Existuje spousta knih, které jsou vyprodány a nevyplatí se z nich vydavatelům vydávat dotisk. Tyto knihy, ačkoli o ně je třeba zájem, jsou prakticky NESEHNATELNÉ! A jak víme příležitost dělá zloděje a lidé si pomáhají sami jak umí, protože jinak by se k většině knih ani nedostali. Tyto distribuční kanály (elektronické) jsou v ČR jako ostatně také u PC her, filmů a hudby tradičně opomíjeny. Hry nakupuji v zahraničí přes Steam a GoG Na hudbu mám last.fm za které si také platím. Kde však sehnat české knihy? Chci za ně platit! HALÓ distributoři!!!
Dost marného křiku do tmy, :( snad již brzy se obchodníkům rozsvítí.

Pokud chcete vidět pár fotek mé osobní čtečky naleznete je v mém picasa albu

Zprovoznění a spuštění ProjectX na MS Vista

Modří již o ProjextX vědí a pro ostatní definujme ProjectX jako skvělý freewarový demultiplexer napsaný v Jave. Osobně jej využívám hlavně k střihu a čistění DVB nahrávek (reklamy pryč) a zpracovávání DVD do zálohy v AVI. Umí toho však daleko více.


Zprovoznění které vyžaduje instalaci Javy a kompilaci programu ze zdrojových kódů bývá občas docela oříšek. Tento zápisek dělám proto, abych nemusel pokaždé znovu přicházet na stejný postup a mohl si ho najít ve svém blogu :).

Nejprve tedy stáhneme a nainstalujeme javu (jdk). Potom si stáhneme zdrojáky s ProjectX a rozbalíme si je tam kde chceme mít instalaci programu. Dále bude potreba zeditovat v adresári ProjectX soubor build.bat, který se stará o kompilaci. Výsledek by měl vypadat asi takto (zmíním jen podstatnou část kde se mění java home):

@echo off
rem test if JAVA_HOME is already set in the system environment if exist
"%JAVA_HOME%\bin\javac.exe" goto JAVA_HOME_SET

rem IMPORTANT! Edit the next line and set JAVA_HOME according to your environment.
set JAVA_HOME=C:\Progra~1\jdk1.6.0_11

rem test if JAVA_HOME is set correctly now
if exist "%JAVA_HOME%\bin\javac.exe" goto JAVA_HOME_SET
...

zde jsou důležité dvě věci aby cesta k javahome byla napsána jako JAVA_HOME=C:\Progra~1\jdk1.6.0_11 (Standardní cesta nefunguje a musíme použít tento zápis)a aby v adresáři daném cestou existoval soubor javac.exe. Pokud podmínky splňujeme, můžeme si spustit cmd (abysme viděli případné errory) a pustíme kompilaci.

Předpokládám, že vše proběhlo OK a nyní můžeme z pracovního adresáře ProjectX spustit zadáním java -jar ProjectX.jar.